ZÅ™ejmÄ› neexistovala lidská civilizace, která by si nevážila zlata. A není divu – tento drahý kov je velmi vzácný a krásný, což znamená, že je i vysoko cenÄ›ný. Když se vÅ¡ak podíváme na kovové výrobky, zjistíme, že v nich se právÄ› tento materiál příliÅ¡ Äasto nepoužívá.

 

To se týká i zlatých šperků. Ty jsou v naprosté většině případů pouze pozlacené, kdy zlatá vrstva není ani milimetr silná. U běžných kovových výrobků jej pak nenajdeme prakticky vůbec, a to ani u lidí, kteří by si to mohli dovolit.

 

zlaté cihly

 

Tak tomu bylo i u starých civilizací. Například Aztékové Äi Inkové byli povÄ›stní svými zlatými Å¡perky a bohatstvím, avÅ¡ak jejich budovy, a to i ty sakrální, byly vyrobeny z obyÄejného kamene. Dokonce ani vrcholky chrámů nebyly zhotoveny ze zlata, dokonce ani u tÄ›ch, které sloužily k uctívání sluneÄního boha.

 

Hlavním důvodem, proÄ tomu tak je, je fakt, že zlato se pro zpracování v kovoprůmyslu příliÅ¡ nehodí. Za prvé má příliÅ¡ nízkou teplotu tání, takže je obtížné s ním pracovat. Navíc se jedná o velmi mÄ›kký kov, který v podstatÄ› nesnese žádnou zátěž.

 

zlaté prsteny

 

Dále je zde také jeho již zmínÄ›ná rarita, kdy jeho zásoby jsou zkrátka příliÅ¡ malé na to, aby bylo možné jej používat jinde než ve Å¡perkaÅ™ství. To vÅ¡e ostatnÄ› vÄ›dÄ›ly již staré národy, což je důvod, proÄ nenajdeme žádné stavby z tohoto materiálu ani u civilizací, které mÄ›ly zlata dostatek.

 

Je tedy jasné, že aÄkoliv urÄitou hodnotu má, a nÄ›kde se používá i jako materiál do vodiÄů, rozhodnÄ› se nejedná o prvek s rozšířeným využitím. Jeho cena se tak neodvíjí od toho, že by pro nás bylo zlato nÄ›jak užiteÄné. Namísto toho je jeho hodnota dána pouze tím, že se nám líbí a že je vzácné.

 

I to je důvod, proÄ není hromadÄ›ní zlata tak dobrou investicí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nikdy totiž nevíme, kdy se objeví nÄ›jaký jiný materiál, který budeme mít rádi více.