Všichni víme, že zábav a hry k člověku bezpodmínečně patří. A to hlavně k malým dětem. Vzpomínám si třeba na své děti, když si chtěly stále hrát, což je pěkné a také k dětem hry opravdu patří. K tomu je právě dětství určené. A to hlavně můj starší syn. Syn byl starší o tři roky než jeho sestra. Ani vám nemusím popisovat, jaká to byla zábava, jak moc mě to bavilo. Protože hrát si se svými dětmi byla pro mě vždycky ta nejlepší a největší odměna, protože moje dvě děti byly opravdu vytoužené. Kolikrát když jsem si myslela, že už ani žádné děti mít nebudu, protože otěhotnět pro mě bylo velice složité a zdlouhavé.
A otěhotněla jsem asi až po sedmi letech usilovného snažení. Vždyť jsme se s přítelem snažili opravdu dlouho, ale bez výsledku. Zkoušeli jsme také dvakrát umělé oplodnění a vůbec se to nedařilo. Takže jsem si řekla, že asi děti necháme být, protože to nemá cenu a já jsem se jenom zbytečně vždycky nervovala a byla jsem z toho zklamaná. Jenomže se zázraky stávají. Byla jsem opravdu nadšená, když jsem po sedmi letech snažení otěhotněla. Bylo to opravdu skvělé. Takže se mi hned začala nakupovat hračky a také různé oblečení, se kterými bych potěšila své dítě. Potom se narodilo mé druhé dítě.
Je to opravdu zázrak a já věřím v to, že to je za odměnu, jak dlouho jsem se o dítě snažila. Protože jsme se o dítě tak moc dlouho snažili, tak jsme si to s přítelem jistě zasloužili. Také mě velice těší, že moje děti mají rády hry a že se zajímají také o sport. Můj starší syn moc rád hraje fotbal a moje dcera zase se věnuje baletu. Vždy jsem chtěla dceru, kterou bude bavit balet. Myslím si, že když si děti hrají, tak je to skvělé, protože díky hrám se dítě také socializují a dostávají se do svých dětských let. Také si vzpomínám na sebe, jak mi moje maminka stále dokola opakovala, že já budu dítě asi napořád, protože jsme milovala hry snad do puberty a moje máma si říkala, že se ve mě zaseklo snad sedmileté dítě. No, možná měla pravdu, hry mě stále baví.